Případové zjištění ze základních škol ukazuje na přetrvávající výzvy v integraci ukrajinských dětí, od nedostatečných kapacit po náročnou jazykovou přípravu. Vedoucí sociálních služeb METY Jan Heinrich a vedoucí oddělení služeb pro ZŠ a SŠ Klára Ptáčková potvrdili, že se s potížemi a obavami škol setkávají nejen v Praze, ale i v dalších částech republiky. Jan Heinrich upozornil, že nucená změna prostředí a válečné zážitky mají dopad na psychickou pohodu žáků, což může vést ke snížené školní motivaci a menší ochotě učit se česky. Klára Ptáčková dále vysvětlila, že pedagogové si často neuvědomují rozdíl mezi běžnou komunikační češtinou a odborným jazykem potřebným ve výuce. Od dětí pak očekávají stejné výsledky jako od českých spolužáků, což u ukrajinských žáků zvyšuje frustraci a riziko školního neúspěchu, které se následně přenáší i na učitele. Pracovníci METY zároveň poukazují na systémové nedostatky, jako je chybějící jazyková diagnostika, nedostatek financí či potřeba lepší koordinace a zabránění segregaci. Podle Kláry Ptáčkové nakonec integrace nejlépe funguje na školách, kde si z nejlepších zájmů dětí udělají prioritu sami ředitelé a neohlížejí se jen na tabulky a kolonky.

Celý článek s vyjádřením Kláry Ptáčkové a Jana Heinricha najdete na webu Deník N.