Mladým lidem, kterým je v době příchodu do Česka okolo 15 let, se jen výjimečně podaří dostat na střední školu a studium úspěšně dokončit. Pokud zde základní školu nestihnou vůbec nebo jen krátce, nemají se kde a jak naučit česky na úrovni potřebné pro studium střední školy, ani možnost dostatečně se zorientovat v českém školství a požadavcích přijímacího řízení. V Pardubickém kraji tak studuje na střední škole jen zhruba každý pátý cizinec ve věku 15–18 let[1]. Jak to změnit, řešili v pondělí 5. 10. 2026 v Pardubicích zástupci krajského úřadu, odboru školství Pardubického kraje, středních a základních škol, pedagogicko-psychologické poradny, Úřadu práce, NPI, MŠMT, CPIC a neziskových organizací.
V Pardubickém kraji žije přes 42 500 cizinců, z toho 2 248 ve věku 15–18 let. Na středních školách v kraji jich ale studuje jen 462[2]. Podobně je tomu v celé republice: zatímco ze základní na střední školu nepokračuje 1 z 10 českých žáků, v případě mladých cizinců je to 7 z 10.
| Ukazatel (Pardubický kraj) | Počet |
| Cizinci celkem | 42 518 |
| Cizinci ve věku 15–18 let | 2 248 |
| Žáci s cizí státní příslušností na SŠ | 462 |
| Žáci v jazykové přípravě na SŠ (2025/26) | 57 |
[1] Jedná se o údaj za školní rok 2025/26; data za školní rok 2026/27 zatím nejsou k dispozici.
[2] Počty cizinců dle MV ČR k 30. 6. 2026; počty žáků SŠ za školní rok 2025/26 dle MŠMT.
„Z naší dosavadní práce a zkušenosti vyplývá že překážek, které musí mladí lidí s migrační zkušeností překonat při přechodu na střední školy, je celá řada. Od nízké znalosti jazyka, ve které musí splnit přijímací zkoušky, a to i písemné na tříleté výuční obory, které jsou čistě v gesci škol. Dále neschopnost splnit přijímací řízení v matematice v důsledku neporozumění zadání či jiného systému výuky matematiky. Až po překážky z osobního života, kdy část mladých lidí musí finančně přispívat do rodinného rozpočtu,“ řekla Michaela Tetrao, ředitelka organizace Most pro o. p. s., která setkání uspořádala společně s organizací META, o. p. s. v rámci projektu Let’s grow!.
Výsledky klientů, které organizace Most pro podpořila v uplynulém přijímacím řízení, jasně ukazují, kde je hranice: na tříleté učební obory se v prvním kole dostalo 23 z 25 uchazečů, na čtyřleté maturitní 7 z 16. Cesta k maturitě se tak mladým cizincům zužuje nejvíc.
Most pro provází děti i jejich rodiče celým rokem před nástupem na střední školu – od orientace ve vzdělávacím systému a vysvětlení, jak fungují přijímací zkoušky, přes výběr školy a podání přihlášky až po zkoušky nanečisto. Spolupracuje i se školami v Pardubickém kraji, které začleňují a vzdělávají žáky s odlišným mateřským jazykem.
„Spolupráci s Most pro si chválíme. Rodiče našich žáků často česky neumí a překladač nestačí, takže se na ně obracíme i kvůli tlumočení, a taky doučování,“ řekla výchovná poradkyně z jedné ze zúčastněných středních škol. Škola podle ní také využívá například dvojjazyčné vzory dopisů pro rodiče od organizace META.
Mladí lidé, kteří přicházejí do Česka těsně před koncem povinné školní docházky nebo po něm, patří podle organizace META k nejvíce opomíjeným skupinám. Pokud mají před příchodem do ČR za sebou devět let školy, na základní školu už zde nastoupit nemohou. Na střední se ale bez znalosti češtiny a učiva české základní školy nedostanou a systém pro ně zatím žádnou podporu mezi základní a střední školou nemá.
META proto prosazuje zavedení ročního intenzivního kurzu češtiny a přípravy ke studiu na střední škole. V Praze ho v rámci svých projektů pořádá už deset let a v posledních letech tento model předala i partnerským organizacím v Jihomoravském a Plzeňském kraji. Hlavní město Praha nabízí roční intenzivní přípravný program před nástupem na střední školu, tzv. nultý ročník, mladým lidem z Ukrajiny s dočasnou ochranou už čtvrtým rokem.
„Stát vynakládá nemalé prostředky na to, aby přilákal zahraniční studenty na vysoké školy, ale přehlíží mladé lidi, kteří tady již jsou. Bez systémové podpory přicházejí tito mladí lidé o potřebný čas: když podpora přijde pozdě, ve dvaceti už na střední školu nenastoupí,“ řekla Martina Škrdlantová, vedoucí advokačního oddělení organizace META. Zdůraznila, že systémové mezery, které mají za následek nízkou účast mladých cizinců ve středním vzdělávání, se projevují na vstupu, v průběhu i výstupu ze středního vzdělání. „Sítem propadávají talentované a motivované děti, které mají veškeré předpoklady ke studiu na střední škole, a to jen proto, že nejsou rodilými mluvčími češtiny.”
Většina účastníků se shodla, že přípravný ročník by motivovaným mladým lidem s nedostatečnou znalostí českého jazyka pomohl. Jako hlavní překážky pojmenovali financování, prostorové a personální kapacity a chybějící legislativní ukotvení. Řešení se ale nabízejí: některé střední školy mají volné prostory a i vzhledem k demografickému vývoji si otevření nultého ročníku umí dobře představit. META nabízí navíc připravený sylabus ročního kurzu, který mohou převzít další instituce. Zazněla i opatrnost: podle některých účastníků je důležité, aby ani přípravný ročník mladé cizince nevyčleňoval, a naopak je spíše propojoval s českými vrstevníky. Zaznělo, že klíčové je tuto formu podpory ukotvit v zákoně a dát jeho účastníkům status žáka, podobně jako mají studenti pomaturitního studia.
Organizace Most pro a META apelují na klíčové aktéry, aby jednali o možnostech realizace nultého ročníku na svém území a zajištění návazné podpory na středních školách. Investice do vzdělání mladých cizinců se vrací celé společnosti: ve vyšší kvalifikaci, uplatnění na trhu práce i v daních. Mladí lidé, kteří ukončí svou vzdělávací dráhu jen základním vzděláním, naopak snáz končí v nejisté a nekvalifikované práci, jsou ohroženější pracovním vykořisťováním a sociálním vyloučením a častěji potřebují pomoc sociálního systému.
„Všichni u stolu jsme se shodli, že přechod ze základní na střední školu je dnes pro tyto mladé lidi i pro školy velmi náročný a že roční intenzivní kurz dává smysl. Teď je na řadě politická shoda kraje a města a hledání financování. Cesty existují, známe školy, které je už našly,“ uzavřela společnou diskuzi Klára Ptáčková z organizace META.
Projekt Let’s grow! – Vocational Education Support System for Young Migrants realizují organizace Most pro a META s podporou nadace The Velux Foundations. Zaměřuje se na plynulý přechod žáků mezi základní a střední školou, jazykovou přípravu, přímou práci koordinátorů pro vzdělávání a propojování aktérů v kraji. Cílem je, aby mladí lidé s migrační zkušeností neodcházeli ze vzdělávání předčasně.
Most pro o. p. s. | www.mostpro.cz
META, o. p. s. – Podpora příležitostí ve vzdělávání | www.meta-ops.cz
Michaela Tetrao | michaela.tetrao@mostpro.cz | +420 774 412 164
Martina Škrdlantová | martina.skrdlantova@meta-ops.cz | +420 608 584 665
Michaela Tetrao, Most pro: Situace v regionu: Kde se nacházíme a co ukazují data z terénu
Eliška Víšková, Most pro: Jak vypadá efektivní doprovázení dětí a jejich rodiny
Martina Škrdlantová, META: Žáci s nedostatečnou znalostí jazyka při přechodu na SŠ: Od praktické podpory k systémové změně
učební materiály a návody – volně dostupné vzdělávací materiály, výukové materiály vytvořené Most pro, návod na Dipsy.cz
doskolyspolecne.cz – informační portál organizace META o vzdělávání v ČR pro rodiče dětí s odlišným mateřským jazykem v 5 jazycích (CZ, UA, RU, EN, VI) – praktické informace pro rodiče, informační videa, novinky v českém školství, praktické tipy a nástroje, zdroje k tématům
inkluzivniskola.cz – informační portál organizace META jako podpora pro pedagogy při práci s dětmi a žáky s odlišným mateřským jazykem
ceskylevouzadni.cz – učebnice, online výukové zdroje a další výukové materiály pro mládež s odlišným mateřským jazykem organizace META využitelné pro žáky SŠ, vyšších ročníků ZŠ a v ročním přípravném kurzu ke studiu na SŠ
