Když přišel do české školy, česky nerozuměl. Pamatuje si, jak ho paní učitelka zavedla do třídy a on tam jen tiše seděl a snažil se zorientovat.
„Cítil jsem se v klidu, protože vedle mě seděl kluk z Ukrajiny,“ vzpomíná Bohdan. „Zároveň jsem měl strach, že když začnu mluvit česky, nebudou mi rozumět.“
Rozuměl tomu, co chce říct, jen se bál to říct nahlas.
„Ze začátku jsem se bavil jen s ukrajinskými spolužáky. Ale teď už se kamarádím i s českými,“ říká Bohdan.
Pro spoustu dětí, které přijdou do české školy bez znalosti jazyka, je přechod obrovskou výzvou. Jen čtvrtina mladých cizinců ve věku 15–19 let v Česku studuje na střední škole, u ukrajinských uprchlíků je to necelá třetina.
Když si doučování sedne
Do METY přišli s rodiči, protože Bohdanovi dělala velké potíže matematika a čeština. „Z matiky jsem měl trojku, z češtiny čtyřku. Potřeboval jsem tomu líp rozumět,“ říká Bohdan. Měl štěstí, že narazil na Kubu, díky kterému našel v matematice větší jistotu a podporu.“
Na začátku nevěděl, co má od doučování čekat, a byl trochu nervózní. Postupně ale zjistil, že mu hodiny opravdu pomáhají, a dnes se po každém setkání cítí dobře. S Kubou se vídají už dva roky – nejprve jednou týdně, nově ale přidávají i češtinu, aby se Bohdan mohl lépe připravit na přijímací zkoušky na střední školu. Tyto zkoušky jsou pro děti s odlišným mateřským jazykem často obzvlášť náročné, proto může podpora při přípravě rozhodnout o přijetí či nepřijetí.
Na hodinách začínali u zlomků, které Bohdanovi dělaly největší potíže. Postupně se propracovali až ke složitějším úlohám.
„Mám skvělého studenta, který se naučil vnímat souvislosti v matematice,“ říká Kuba nadšeně.
Když vztah dává klid a jistotu
Doučování ale není jen o výuce. „Přijde mi, že když je se mnou, je opravdu šťastnej a veselej. Už nemá takový stres, ví, že se na mě může spolehnout,“ popisuje Kuba. Za ty dva roky se z doučovatele stal někdo, komu Bohdan důvěřuje. Sedí si i lidsky – povídají si o posilování i o boxu a baví se jako kamarádi. Změna je vidět i ve škole. „Když jsem nerozuměl, kde se píše tvrdé a měkké i/y, byl to pro mě největší problém. Teď už to chápu,“ říká Bohdan. Dnes se nebojí mluvit, věří si a zvládá výuku s větší lehkostí. „Bohdan je poctivý, pečlivý a učenlivý. Proto nám to tak dobře funguje,“ shrnuje Kuba a dodává, že je dnes jeho student mnohem sebevědomější, klidnější a radostnější.
Co by vzkázali ostatním?
„Když má někdo problémy se školou, doporučil bych mu doučování. Protože to fakt pomáhá,“ říká Bohdan.
A Kuba dodává, že jemu samotnému zkušenost ukázala, jak důležité je pomáhat i bez nároku na odměnu: „Získáš radost, klid, zadostiučinění. A víš, že jsi někomu opravdu pomohl.“
Chceš i ty změnit něčí školní příběh? Stačí jedno rozhodnutí a trochu času.
Přidej se do našeho dobrovolnického týmu!
